Medvědí česnek

Česnek medvědí (Allium ursinum L.)

je vytrvalá, 15 – 30cm vysoká bylina, která koncem jara mizí. Podzemní cibule je 20 - 60 mm dlouhá, s bílými nebo nažloutlými průsvitnými šupinami. Lodyhy jsou přímé, bezlisté, trojhranné až oblé. Listy jsou 20 - 50 cm velké, elipčitě kopinaté, zřetelně řapíkaté a obyčejně jsou jen dva (podobné konvalinkovým). Květenství je okolíkovitý polokulatý vrcholík, řídký a bez cibulek. Květy jsou drobné, bílé, stopkaté. Plod je tobolka se třemi brázdami. Rostlina charakteristicky voní i chutná po česneku a trošku štiplavě. Kvete v dubnu až červnu. Je to první jarní zelenina, kdy potřebujeme po zimních hodech celé tělo pročistit. Dělají to také medvědi a dovedou za medvědím česnekem putovat i 100 kilometrů (proto ten název rostliny).

Ve volné přírodě

Ve volné přírodě se vyskytuje na vlhčích, slabě kyselých půdách bohatých na humus. Česnek medvědí najdeme ve vlhkých lesích, kde tvoří koberce. Je rozšířen od lužních lesů až do horských smíšených lesů. Zajímavostí je, že se dnes vyskytuje v místech původního osídlení Slovanů, čehož si všimli i archeologové. Je to proto, že již staří Slované znali léčivé účinky česneku medvědího a proto jej pěstovali.

Pěstování

Pěstování na zahrádce je vcelku jednoduché a bezproblémové. Klidně můžeme využít nějaké místo, které leží ladem a nebo jej můžeme sázet pří pod nějaký ovocný či okrasný listnatý strom, kterému na podzim opadává listí. Získáme tak zároveň i okrasnou rostlinu do míst, kde by kvůli stínu jiné rostliny živořily. Dobře se česneku medvědímu bude dařit i na severní straně domu.

Čím je zajímavý

Hlavní obsahové látky tvoři sirné sloučeniny a kyselina L-askorbová (vitamín C). V česneku najdeme silice, vitamíny, minerální látky. Známou složkou je sloučenina zvaná aliin, kterého je dokonce více než v česneku setém a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi . Obsahuje značné množství jódu a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus. Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku využívalo při desinfikaci v domácnostech.

Česnek medvědí jako léčivka

Použití a účinky má podobné jako má česnek kuchyňský Allium sativum L, ale oproti česneku kuchyňskému je česnek medvědí jemnější a jeho léčivé účinky jsou výraznější. Jako léčivka se užívá jako přírodní antibiotikum, močopudný prostředek, mírné projímadlo a nebo jako prostředek pro očištění a prokrvování. Vlastnosti česneku jak setého, tak medvědího je jejich působení antibakteriální a protiplísňové. Česnek ozdravuje střevní flóru, léčí infekční průjmy, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak a prohlubuje práci srdečního svalu. Pomáhá při bolesti břicha, při nadýmání, pomáhá při plicních a průduškových zánětech. Působí současně i žlučopudně, nezvyšuje riziko vzniku žlučníkových kamenů. Někomu však může naopak žlučník podráždit! Droga výrazně snižuje krevní tlak. Lidově se dříve používala jako prostředek pro vyhánění hlístů. Velmi často se dodnes užívá “k čištění krve” a lze říci, že skutečně úspěšně vylepšuje krevní obraz. Jelikož výpary dráždí nosní sliznici, oči i sliznice zažívacího traktu, užívá se výhradně tinktura. Rostlinné časti se používají čerstvé; sušením totiž česnek medvědí ztrácí účinnost.Pozor na předávkování. Může totiž vyvolávat zvracení a průjmy a dokonce i záněty ledvin.

Česnek medvědí jako koření

Mladé listy sbíráme v dubnu a květnu (cibulky až koncem léta a na podzim). Listy česneku medvědího sbíráme na jaře, umyjeme je a konzumujeme v syrovém stavu. Také ho můžeme připravit jako salát, či součást přílohy při zdobení jídel. A taky všude tam kde bychom jako koření použili česnek, cibulovou nať či pažitku. Chutné jsou i cibulky česneku. Drobně nakrájené je přidáváme na chléb s máslem, sýrem, slouží také jako koření do hotových polévek, omáček, na brambory a další jídla. Listy můžeme připravit i jako špenát(doporučuji smíchat s kopřivami) či salát.